Nejsilnějším pudem v člověku je pochopitelně jako u každého živého tvora touha žít, přežít, prostě být, nezemřít. S ním souvisí a hned na něj se logicky navazuje touha se rozmnožovat, udržovat rod ve svých dětech. To vše je člověku vrozeno právě proto, aby na Zemi stále trval život. Proto je ve světě živých tvorů vzájemná přitažlivost, pohlavní touha a s ní související sexuální akt spojení obou pohlaví. To je však jen na té nejhlubší úrovni. Touha po druhém pohlaví se projevuje neustálým, vzájemným vyrovnáváním sil přitažlivosti a odpudivosti. Ač je to trochu divné, nemůže být pouze přitažlivost, ale musí být též opačná síla, aby se stále dosahovalo rovnováhy ve vesmíru. Díky tomu krouží planety ve svých drahách a nespadne na Zemi Měsíc, či naopak není Země vtažena do Slunce atd.
Není pravda, že většina zvířat se pouze rozmnožuje a udržuje svůj rod. Dnes již víme z mnoha vědeckých pozorování, že zvířata žijí většinou též erotický život i mimo akt oplodnění, že si dokáží velmi vychátnávat pohlavní spojení a co nejdéle ho prodlužovat či vícekrát opakovat, že jich je velká většina polygamních a vůbec není výjimkou homosexualita. Ovšem na rozdíl od zvířat bylo člověku dáno vědomí, mysl a rozlišovací schopnosti. Tím se mu dala možnost pracovat na zdokonalení a naplňování jeho smyslu života zde na Zemi, usilovat o sjednocení s všudypřítomným bytím a poznání skutečné lásky ve všech jejích aspektech a úrovních. Neměl by tedy skončit u pouhého uspokojování pohlavního pudu či zplození potomků. Stejně tak by neměl zúžit vztah na intelektuální či utilitární, prospěchářský.
V tomto smyslu nám nabízí velké možnosti tantra. Ovšem tantra správně pochopená, správně prováděná. V člověku je jistě, ne však u každého, nejsilnější silou přitažlivost k druhému nebo i stejnému pohlaví. Člověk touží vyjadřovat své city, dávat druhému nebo i druhým svou lásku. Důvodem je obvykle potřeba uspokojení, zbavení se neklidu v mysli i těle a dosažení na chvilku určitého klidu. Někdo to má silnější a tak ho často druzí odsuzují, že to přehání. Ale je to prostě stejné jako třeba s jídlem – někdo jí více, někdo méně. Je to energetická potřeba těla a člověk ji jen následuje. Zároveň by si jí však měl být správně vědom. Následujeme-li totiž pouze svou touhu – byť je oprávněná – energii spíše ztrácíme, než získáváme. A u pohlavní touhy to platí mnohem více.
V jejím základu je totiž vložena nekonečná, božská síla kundaliní,která vám dává možnost transformace. Na toto přijít a toto aspoň zlomkem zakusit, je velké poznání. Potom pochopíme, že nesmíme svou pohlavní energií mrhat, ale uvážlivě jí užívat ku svému prospěchu. Je možné ji též stravou, cvičeními a meditacemi zesilovat. To však zajímá jen někoho. To je totiž duchovní cesta. Proto ten, kdo toto nechápe, nechce a nedokáže praktikovat, nemá v tantře co dělat.
Bohužel, právě takoví lidé tantru nejvíce vyhledávají a myslí si, že tantra jim umožní intenzivnější zkušenost sexu a uspokojení. Často tomu napomáhají i stejně orientování učitelé tantry, takže jsou vlastně všichni spokojeni. Nemohou se však dostavit pochopitelně žádné duchovní výsledky, natož poznání skutečné lásky.
Chcete-li se tantricky milovat, musíte být velmi duchovně vyspělí, bdělí a stále si všeho vědomí. Takových lidí není mnoho a na dosažení tohoto stupně uvědomění se musí velmi tvrdě pracovat. Ti, kdo se tantricky milují, si vzájemně vyměňují svoje nejjemnější energie a tím se regenerují a dokáží spolu duchovně růst. Že to přináší obrovskou vzájemnou radost, lásku i uspokojení na všech úrovních bytosti, je samozřejmé. A není vůbec důležité, zda jde o rozdílná, či stejná pohlaví. To je až ten nejhrubší aspekt spojení. Nejpodstatnější je stav vědomí. Ostatně v člověku jsou obě polarity a je jen na něm, jak je dokáže využít ke svému duchovnímu růstu.
Z toho všeho je důležité si uvědomit, že tantra je nesmírně těžká duchovní cesta – ostatně jako všechny – a je jen pro některé lidi. A dosáhnout tantrického milování je dlouhodobá záležitost, která vás nutí projít mnoha zkušenostmi na nižších úrovních, v nichž se nesmíte svým vědomím ztratit. A to je největší nebezpečí tantry, která vás může potom strhnout do stavů velmi závislých.
V tomto smyslu nám nabízí velké možnosti tantra. Ovšem tantra správně pochopená, správně prováděná. V člověku je jistě, ne však u každého, nejsilnější silou přitažlivost k druhému nebo i stejnému pohlaví. Člověk touží vyjadřovat své city, dávat druhému nebo i druhým svou lásku. Důvodem je obvykle potřeba uspokojení, zbavení se neklidu v mysli i těle a dosažení na chvilku určitého klidu. Někdo to má silnější a tak ho často druzí odsuzují, že to přehání. Ale je to prostě stejné jako třeba s jídlem – někdo jí více, někdo méně. Je to energetická potřeba těla a člověk ji jen následuje. Zároveň by si jí však měl být správně vědom. Následujeme-li totiž pouze svou touhu – byť je oprávněná – energii spíše ztrácíme, než získáváme. A u pohlavní touhy to platí mnohem více.
V jejím základu je totiž vložena nekonečná, božská síla kundaliní,která vám dává možnost transformace. Na toto přijít a toto aspoň zlomkem zakusit, je velké poznání. Potom pochopíme, že nesmíme svou pohlavní energií mrhat, ale uvážlivě jí užívat ku svému prospěchu. Je možné ji též stravou, cvičeními a meditacemi zesilovat. To však zajímá jen někoho. To je totiž duchovní cesta. Proto ten, kdo toto nechápe, nechce a nedokáže praktikovat, nemá v tantře co dělat.
Bohužel, právě takoví lidé tantru nejvíce vyhledávají a myslí si, že tantra jim umožní intenzivnější zkušenost sexu a uspokojení. Často tomu napomáhají i stejně orientování učitelé tantry, takže jsou vlastně všichni spokojeni. Nemohou se však dostavit pochopitelně žádné duchovní výsledky, natož poznání skutečné lásky.
Chcete-li se tantricky milovat, musíte být velmi duchovně vyspělí, bdělí a stále si všeho vědomí. Takových lidí není mnoho a na dosažení tohoto stupně uvědomění se musí velmi tvrdě pracovat. Ti, kdo se tantricky milují, si vzájemně vyměňují svoje nejjemnější energie a tím se regenerují a dokáží spolu duchovně růst. Že to přináší obrovskou vzájemnou radost, lásku i uspokojení na všech úrovních bytosti, je samozřejmé. A není vůbec důležité, zda jde o rozdílná, či stejná pohlaví. To je až ten nejhrubší aspekt spojení. Nejpodstatnější je stav vědomí. Ostatně v člověku jsou obě polarity a je jen na něm, jak je dokáže využít ke svému duchovnímu růstu.
Z toho všeho je důležité si uvědomit, že tantra je nesmírně těžká duchovní cesta – ostatně jako všechny – a je jen pro některé lidi. A dosáhnout tantrického milování je dlouhodobá záležitost, která vás nutí projít mnoha zkušenostmi na nižších úrovních, v nichž se nesmíte svým vědomím ztratit. A to je největší nebezpečí tantry, která vás může potom strhnout do stavů velmi závislých.
Tantrické milování