Většina lidí, kteří přicházejí do kurzů jógy, si jde zacvičit. A také je tak obvykle kurz veden, případně zaměřen na větší ohebnost a pružnost těla či rehabilitaci. Nejčastěji se nazývá hatha jóga. Toto nedorozumění bylo způsobeno v dobách socialismu, kdy – když byla jóga po dlouhých letech schválena – byla zařazena pod tělovýchovu. Cvičitelé jógy museli skládat zkoušky z pořadových cvičení, názvosloví, cvičení na nářadí, dokonce i aerobiku, aby směli vůbec jógu vyučovat. Toto pojetí se přeneslo do dnešní doby a stále přežívá.
Jóga však žádné cvičení není, respektive je cvičením jiného druhu. V nejstarším známém spise od mistra Pataňdžaliho Jóga sútrách se toto cvičení nazývá abhjása a má směřovat ke zklidnění a zastavení vznětů vyvstávajících v mysli. Toto cvičení má být prováděno dlouhodobě, nepřetržitě a se soutředěnou pozorností (Jóga sútry I.14). Teprve tehdy dosáhneme výsledku. Co je toto cvičení, není přesně popsáno, ale jak se dále dozvídáme z této knihy, jde o komplex různých technik vedoucích k ovládnutí těla, smyslů, dechu, energie a nakonec i mysli. To vše slouží k dosažení toho, co je napsáno hned v úvodu knihy.
„Jóga je ovládnutí či zastavení jevů vystávajících v (látce) mysli.“ (Jóga sútry I.2)
Z těchto velmi jasných informací musí každý pochopit, že jóga je duchovní praxe a všechna cvičení jsou zaměřena především k dosažení soustředění, prodloužení soustředění a nakonec sjednocení s všudypřítomným bytím. Ostatně to je další význam slova jóga – sjednocení. A nakonec ještě třetí význam jógy je jho, jařmo, tedy určitý dobrovolný závazek, zřeknutí se, který na sebe bereme, abychom tohto sjednocení dosáhli. Však je určité odříkání (tapas), které probudí vnitřní oheň, jednou z podmínek jógy (Jóga sútry, II.1.). Je třeba pochopit, že nic není zadarmo. Musíme vyvinout velké úsilí – to je právě to cvičení – a u něj vytrvat, abychom se zbavili nečistot, nánosů, jak tělesných, tak psychických a energetických. Teprve potom je naše bytost schopna se opravdu otevřít všudypřítomnému bytí, jehož je součástí a přirozeně poznat, že od něj nebyla nikdy oddělena. Teprve potom se rozpustí individuální já a můžeme zažít nekonečnou lásku. Její záblesky přicházejí již behem našeho cvičení. Z toho všeho je zřejmé, že o skutečnou jógu bude mít zájem menší počet jak žáků, tak i cvičitelů. Avšak i při cvičení pozic neboli ásán můžete získat velmi mnoho, budete-li je provádět vdomě, prožívat pohyb spojený s dechem a budete-li stále přítomni v pozici svým vědomím, nebude-li vám mysl odbíhat jinam. Pak provádíte vlastně cvičení soustředění a to již je jóga.
„Jóga je ovládnutí či zastavení jevů vystávajících v (látce) mysli.“ (Jóga sútry I.2)
Z těchto velmi jasných informací musí každý pochopit, že jóga je duchovní praxe a všechna cvičení jsou zaměřena především k dosažení soustředění, prodloužení soustředění a nakonec sjednocení s všudypřítomným bytím. Ostatně to je další význam slova jóga – sjednocení. A nakonec ještě třetí význam jógy je jho, jařmo, tedy určitý dobrovolný závazek, zřeknutí se, který na sebe bereme, abychom tohto sjednocení dosáhli. Však je určité odříkání (tapas), které probudí vnitřní oheň, jednou z podmínek jógy (Jóga sútry, II.1.). Je třeba pochopit, že nic není zadarmo. Musíme vyvinout velké úsilí – to je právě to cvičení – a u něj vytrvat, abychom se zbavili nečistot, nánosů, jak tělesných, tak psychických a energetických. Teprve potom je naše bytost schopna se opravdu otevřít všudypřítomnému bytí, jehož je součástí a přirozeně poznat, že od něj nebyla nikdy oddělena. Teprve potom se rozpustí individuální já a můžeme zažít nekonečnou lásku. Její záblesky přicházejí již behem našeho cvičení. Z toho všeho je zřejmé, že o skutečnou jógu bude mít zájem menší počet jak žáků, tak i cvičitelů. Avšak i při cvičení pozic neboli ásán můžete získat velmi mnoho, budete-li je provádět vdomě, prožívat pohyb spojený s dechem a budete-li stále přítomni v pozici svým vědomím, nebude-li vám mysl odbíhat jinam. Pak provádíte vlastně cvičení soustředění a to již je jóga.
Jóga