Píseň mého srdce
Často slyšíme říkat staré lidi, jak to bylo za socialismu lepší, vše bylo levnější, každý měl jistou práci a důchod, byl větší klid, menší kriminalita atd..Na to, co se nesmělo, co se nedostalo a další podobné věci se už tolik nevzpomíná .Většina z nás si po roce 1989 rychle zvykla na to, že se smí vše, že se toho strašně moc potřebuje a nemůže se bez toho být, ačkoli dříve nás to ani nenapadlo. Nabídka je prostě lákavá a dokáže rychle svést. Avšak také já s nostalgií vzpomínám na ty staré, zlaté časy. Ale na něco úplně jiného.
Duchovní společenství
Vzpomínám, jak jsem v Pardubicích léta tvrdě cvičil jógu a po vystudování VŠCHT byl pověřen svým učitelem, že mohu vyučovat. Poznal jsem na táborech jógy úžasné lidi a nezapomenutelná setkávání třeba sta účastníků při západu slunce, kdy se zpívalo, mlčelo a posílal se mír do celého světa všem lidem a bytostem. Pak jsem přišel do Prahy, nikoho tu neznal a na doporučení se dostal do skupiny meditujících astroložek. Nerozuměl jsem vůbec, o čem se baví, byly to samá kvadratura, trigon atd., velmi intelektuální řeči. Ale poznal jsem postupně více dalších skupin, kde se meditovalo, diskutovalo, zpívalo. Všechny se vyznačovaly velkou tolerantností a vzájemnou úctou k jinému názoru. Potom jsem začal pořádat své tábory jógy, kde jsme prožívali nádherné okamžiky souznění, míru a vzájemné lásky. Byly to snad nejkrásnější chvíle v mém životě, kdy nám všem tekly po tvářích slzy dojetí. Když bylo po roce 1989, říkal jsem si, že teď budou mít všichni možnost hledat Pravdu, která nás osvobodí. A skutečně – začaly se vydávat spisy, které jsme předtím museli tajně schovávat a namnožovat, sám jsem začal s přáteli buddhisty vydávat nezávislý, duchovní měsíčník Dotek a pořádat Dny plného vědomí, kde se setkávaly a seznamovaly různé duchovní skupiny. Také jóga se přestala prezentovat jako tělocvik a každý mohl poznat, že jde o duchovní cestu. Také nás začali navštěvovat první duchovní učitelé z ciziny. Dokonce i v České televizi s námi natočili několik filmů i meditační a duchovní hudbu, která také začala vycházet na CD. Zdálo se, že nic nebrání duchovnímu rozvoji.
Lidské společenství
Omyl byl však pravdou. Tento vývoj trval zhruba deset let a pak nastal dost prudký zlom. Čím byl způsoben? Já bych to nazval lidskou touhou. Z duchovních společenství se začala stávat lidská společenství. Čím se to projevovalo? Aspektů bylo více. Pod vlivem duchovních učitelů z ciziny začalo vznikat více duchovních skupin a každá chtěla být důležitá, ba nejdůležitější. Tibetští buddhisté se začali hádat o to, který karmapa je pravý a získávat do své skupiny co nejvíce žáků. Ostatně to začali dělat i jogíni. Samozřejmě ta skupina, která měla nejvíce žáků, měla také nejlepšího učitele a pravdu ve svém učení. Když se mezi sebou rozhádali jogíni, protože každý chtěl vést nějaký svaz jógy, tak jich pro jistotu vzniklo několik, tak se podařilo dostat opět jógu pod tělocvik a musejí se skládat zkoušky pod ČSTV, aby se mohlo vůbec jógu učit. Pak se objevili tantrici a začali nám tantru prezentovat jako nejlepší sex a masáže. A vedle toho se rozvíjelo hnutí new age na esoterických festivalech, které rostly jak houby po dešti, protože se ukázalo, že je to dobrý obchod. Nic už nebylo zadarmo a z lásky, nebo za menší obnos, protože duchovní energie je energie jako každá jiná a musí se za ni pořádně zaplatit. A tak se začali objevovat také první esoteričtí zbohatlíci – festivaloví, knižní, hudební atd.. Tady už nešlo o žádnou Pravdu, ale o to, aby se co nejvíce vydělalo. Nejdražší byla zasvěcení – do reiki, díkši atd.. Nabídka je nyní obrovská, člověk neví, kam dříve skočit. Když mu nevyhovuje jedno, zkusí něco jiného. Je to jako kopat studnu na jednom místě, ale jen trochu, protože není dost trpělivosti na delší kopání, tak se jde kopat jinde, ale nikde se nenajde živá voda. I v pohádce se musí někdo dlouho snažit, než se k té živé vodě dostane. Ale dnes ji většina chce hned. Dostane však jen náhražku nebo vodu mrtvou.
Hlavním výsledkem je však to, že se každý stará jen o sebe. Nechci tím říci, že nejsou skupiny, kde se budete cítit krásně a vzájemně. Ty samozřejmě jsou. Ale jsou samy pro sebe. Už nikdo nechce
spolupracovat s ostatními, ačkoli cíl je stejný. Aspoň doufám. Jsou zde dále ti, kteří se cítí lepší. Jejich cesta je vyšší, nezabývají se duchovními hloupostmi a těmi, kdo je praktikují, pohrdají. Obvykle jsou to intelektuálové rozebírající nejvyšší duchovní Pravdy z nějakých svatých Písem. Ti si přestali uvědomovat, že ze všeho nejdůležitější je pokora, láska a soucítění s bližními. Oni rozumově pochopili, že jsou již dávno osvícení. Ne, to není nikterak přehnané, úplně normálně se s nimi setkávám a se zcela vážnou tváří mi sdělují, že jsou dokonalí. Pletou si totiž, že rozumové pochopení toho, že všichni jsou dokonalí, je jiné než prožitek této dokonalosti. Dokonalost je v nás vložena, ale my ji musíme objevit a prožívat. Pak nebudeme muset druhým říkat, že jsme jí dosáhli. Dokonalost sama se bude projevovat. Nebudeme říkat, že všechny milujeme, láska z nás bude vyzařovat.
Úsilí
Abychom byli dokonalí, musíme projít mnoha zkušenostmi a správně je pochopit. Musíme se dokázat mnohého odřeknout a mnohé správně přijmout. Musíme si uvědomovat vše, co konáme, mluvíme a myslíme. Musíme především vidět své chyby a pokoušet se je napravovat. Ale hlavně stále musíme o dokonalost usilovat. To znamená pomáhat a sloužit druhým. Dnes ale chce každý vést. Do škol např. jógy se jen hrnou žáci, aby se za dva roky stali učiteli a vše věděli. Vůbec to nechápu. Jen v Praze je už tolik škol a kursů jógy, že začátečník neví, co si vybrat. Tak jde obvykle tam, kde to má nejblíže. Já sám už jsem to vzdal a učím jen toho, kdo za mnou přijde. A tak to také bylo ve staré Indii. Učitel měl jen několik žáků, kteří s ním žili jako ve větší rodině. Zájem o jógu už také není jako o duchovní cestu, ale spíše si chtějí lidé zacvičit, aby byli ohebnější, napravit své zdravotní problémy nebo se zklidnit. Učitel jim navodí iluzi klidu na louce plné květů se sluníčkem. Vytvoří jim klid v mysli zapomenutím. Ale vy byste měli vyvinout úsilí a postupem času dokázat sami zastavit vše, co vyvstává ve vaší mysli a dotýká se vás. A to není nikterak snadné a rychlé. Stejně tak jako vyčištění čaker. Ale proč nedělat něco, co je pohodlnější nebo to někdo udělá za vás?
Již nikoho nezajímá to, co bylo po roce 1989 – setkávat se v přátelství a lásce. To nahradily