„Utrhnout růži šel jsem za ranního šera. Náhle slavičí píseň k uchu mi doletěla, naříkal jako já pro lásku k růži a píseň kvílela a nad zahradou zněla. Vracíval jsem se potom častokráte, přemítal: růže – slavík – láska osamělá – slavík se svázal s růží bez podmínky, růže však trnu oddala se zcela. A […]
Autor: tomas.stancl@directive.cz
Píseň mého srdce – Pokora
Píseň mého srdce Když Ježíšovi někdo řekl, že je dobrý, odpověděl, ať ho tak nenazývá, protože za den sedmkrát zhřeší, natož jiní – ti sedmasedmdesátkrát. Dobrý je pouze Bůh. Necitoval jsem to přesně, z kterého evangelia a kde to je, není podstatné – hlavní myšlenka je jasná. I sám Ježíš měl v sobě obrovskou pokoru. Je […]
Morálka
To, co mohu občas vnímat z médií, ale také ve svém okolí, mě nutí k zamyšlení se nad tím, co nazýváme morálkou. Lidi to totiž moc zajímá a díky tomu se uživí velké množství redaktorů a fotografů. Je strašně důležité, s kým se nějaká celebrita rozešla nebo jestli její děťátko nemá zaražené větry. Přitom to […]
Snění
Poslechněte příběh z indických purán. Jednoho dne požádal Pán Višnu Náradu, aby mu donesl z řeky vodu. Nárada byl božský mudrc a putující hudebník, který vyprávěl ve světě duchovní příběhy, aby lidi povzbudil ke správnému životu. Nárada tedy šel se džbánem k řece a uviděl tam krásnou dívku. Dali se spolu do řeči, žertovali, bylo […]
Píseň mého srdce XI
„Naučím vás dávání, ale přijímání; neučím vás odříkání, ale naplnění; neučím vás, abyste něco poskytovali, ale abyste s úsměvem na rtech porozuměli. Neučím vás tichu, spíš vás učím nepříliš hlasité písni. Učím vás vašemu většímu já, v němž jsou obsaženi všichni lidé.“ Džibrán Chalíl Džibrán – Zahrada prorokova Opět se blíží čas, kdy si možná […]
Píseň mého srdce XXX
„Kdyby ten učený jen pravdě sluchu přál, stejně ho okouzlí žebrák i mocný král – Umíš-li na flétnu zapískat dokonale, Což na tom záleží, jakým jsi tónem hrál?“ Sehábí Asterábádí Proč člověk hledá v světě pravdu jen? To, že má neklid a spěch v srdci svém. Kdyby se zastavil, chvíli spočinul – možná by pochopil a […]
Píseň mého srdce XXXVII
Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.“ Karel Hynek Mácha – Máj Možná jste si mohli všimnout, že v různých poetických textech světových kultur volá vždy k lásce nějaký pták. Podobné je to v poezii Rabíndranátha Thákura i čínské, japonské či arabské poezii. […]
Píseň mého srdce VI
Skrze ÓM vše stvořeno bylo. Jeho tělem je podoba lásky. Je bez tvaru, bez vlastností, nepodléhá mrazu. Hledej, jak s ním sjednotit se! Však ten Bůh, jenž nemá tvaru, tisíce podob na sebe béře v očích svého stvoření. Je čistým, je nezničitelným! Jeho tvar je nekonečný, smysly nedostižný. V zápalu tančí a vlny tvarů z […]
Píseň mého srdce XXXIV
„Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě.“ Přísloví, 14,8 Skoro stále jsme stavěni před nějaké rozhodování o tom jak dál. Vždy zvažujeme všechna pro i proti, aby byl náš čin potom správný. Někdy jsou naším činem jen slova, která mohou uvolnit velkou lavinu, na ně navázaných skutků. „Rty moudrých rozsívají poznání, ale Ne […]