Píseň mého srdce XXVII

„Moje chyby jsou příliš hluboko zakořeněny, než abych mohl ještě učinit duchovní pokrok“, přiznal jednou žák mistrovi. „Boj proti mým špatným zvyklostem je tak namáhavý, že jsem zcela vyčerpán.“

„Myslíš, že bude zítra pro tebe lehčí s nimi bojovat než dnes?“, zeptal se mistr. „Proč ke starým chybám přidávat denně nové? Jednou se přece k Bohu vrátit musíš. Není proto lepší začít teď?“

Paramahansa Jógánanda Slova mistra

Je pravda, že zadarmo nic není ve hmotném světě, natož v duchovním, který je jeho příčinou. Rádi posloucháme různé historky o světcích a mistrech, jak léta meditovali a prováděli náročné duchovní techniky. Všichni dobře znají příklad Buddhy a jeho mnohaletého hledání a odříkání, než přišlo pravé pochopení. Je zvláštní, že když potom dojde na nás samé, máme pocit, že vše dosáhneme snadno a rychle. Jak jinak si potom vysvětlit, že tolik lidí může naletět na evidentně jednoduchoučké systémy, které chtějí vydělat na důvěřivosti hledajících a slibují jim rychlou cestu ke spáse. A kolik se potom vyrojí těch, kteří vše vědí a dovedou správně poradit. Myslím však, že vím, proč tomu tak je. Asi všichni tito hledající jsou dál než oni „mistři“ a učitelé, protože vědí, že nalézt Boha je vlastně snadné stačí si to vše jen uvědomit a toto vědomí stále udržet.

„Miliony mluví o lásce, jak málo jich však ví, pravá láska značí neztratit bez vzpomínky ani okamžik.“

Kabír

Strašně rádi o tom čteme a diskutujeme, protože se zde nemluví o letech odříkání či meditací a my jsme vlastně již toto pochopili a žijeme to! Jak snadno člověk podlehne sebeklamu a dokáže si namlouvat, že miluje, že mu stačí říci třikrát Óm šánti a je plný míru, že mu stačí se s každým obejmout a všechny miluje a oni milují jeho. Místo, aby jeden závoj nevědomosti odhodil, zahaluje se jen do dalších a jeho zrak je více a více zakalený.

„Zaslep si oči, ať můžeš patřit na Mou krásu a zacpi uši své, bys mohl naslouchat sladké melodii Mého hlasu.“

Bahá ‚U’lláh

Je to návod na praxi, který můžeme chápat doslovně nebo obrazně odtáhnout ze svých smyslů vědomí připoutanosti. Ano, můžeme vidět božské krajiny a slyšet rajskou hudbu, ale to často bývá klam astrálních světů, něco, co je opět neskutečné, další závoj klamu.

Chcete li milovat, nesmíte přestat ani na okamžik, stále musí vaše srdce hořet.

„Láska neroste na poli a nekoupí se na trhu
a kdo by ji chtěl, ať král či žebrák,
platit musí vlastním životem.
Nes svou hlavu v dlani za oběť,
chceš li vkročit v lásky vytouženou zem.“

Kabír

Plameny lásky vás pak sežehnou na popel a láska bude všude, kde vkročíte, ale již tam nebudete vy, bude tam jen Láska. Chápete již, jak je těžké milovat? Pokuste se aspoň trochu a nemluvte o lásce jsou to jen slova, slova …

Píseň mého srdce XXVII